Šumava je domov – stromů, zvířat i lidí

Blíží se turistická sezóna a já, coby občan Klatov, které se nazývají „Bránou Šumavy“, se nemůžu ubránit dojmu, že Šumava se všemi svými krásami a lákadly pro turisty, se stala předmětem politikaření. Několik let se debatuje o Národním parku Šumava a vhodnosti či nevhodnosti zákonů, které si kladou za cíl nastavit pravidla pro jeho ochranu i prosperující budoucnost.

V dnešní době jsou v Poslanecké sněmovně PČR dva návrhy zákonů o Národním parku Šumava –  jeden je z pera Ministerstva pro životní prostředí, druhý vznikl z iniciativy Plzeňského kraje. Nerad bych některý preferoval, i když si myslím, že ten z Plzeňského kraje je lepší. Není dokonalý, ale od toho existují v Poslanecké sněmovně výbory, např. výbor zemědělský, výbor pro životní prostředí nebo výbor pro veřejnou správu, v jejichž kompetenci je drobné nedostatky odstranit. Čím jsem si však téměř jist je, že ani jeden z předkládaných zákonů si neklade za cíl zničit Šumavu tak, jak se nám to snaží vyložit všichni ti „pseudoaktivisté a ochranáři přírody“, co se přivazují ke kůrovcem napadeným stromům.

Debata o Národním parku je složitá. Já osobně vidím tři roviny problému.

První je politická. Jde v ní jen o to, jestli bude použit zákon z pera Plzeňského kraje nebo návrh z Ministerstva životního prostředí.

Druhá rovina problému je vědecká. Nejsem ekolog, vědec ani jakýkoli jiný přírodovědně vzdělaný odborník, jsem ekonom a manažer. Nepřísluší mi tedy hodnotit, do jaké míry ten či onen zákon chrání nebo naopak ohrožuje zvěř a rostliny v dotčené oblasti. Ale jsem člověk, a to souvisí se třetí rovinou, kterou považuji za nejdůležitější, protože třetí rovina je rovina lidská.

Stále slyšíme o tom, že přijetím jednoho nebo druhého zákona, zničíme přírodní bohatství, že přestanou růst byliny, že přestanou růst stromy, že na Šumavě přestanou žít zvířata, protože tu budou „řádit“ developeři, že lanovky a komunikace všechno zdevastují, že zbohatlíci si tady vybudují své paláce atd. Ale položil si někdo otázku: „A co lidé, kteří na Šumavě žijí?“. Bavíme se o flóře, o fauně, ale člověka, který na Šumavě žije, se to netýká?

V okolí dálnic stavíme různé protihlukové bariéry, aby lidé, žijící v jejich okolí, mohli důstojně a klidně žít. Děláme všechno možné pro zkvalitnění života všude, kde to jde, ale lidí ze Šumavy se to netýká? Oni nemusí být chráněni? Jejich život má menší cenu než například život lidí u dálnic? Bez zkvalitnění života lidí na Šumavě dojde postupně k vylidnění této oblasti, tak jak se tomu děje již mnoho let. Bez vhodné ochrany lidí se nebude rozvíjet společenský, kulturní a turistický život, lidé odejdou za prací do jiných lokalit, ze Šumavy se stane zakonzervované místo se sice skvěle chráněnou přírodou, tu však bude moci vidět jen opravdu málokdo. Je proto nutné najít takové řešení, takový zákon, který by chránil nejen přírodu, ale i obyvatele na Šumavě žijící.

Nejsem přesvědčen o tom, že návrh Ministerstva životního prostředí je to nejlepší, stejně tak jako návrh Plzeňského kraje. Ale jedno je jisté – Šumava nějaký zákon potřebuje. Potřebuje zákon, který jasně nastaví pravidla tak, aby se zde dalo důstojně, klidně a dobře žít, ale v souladu s ochranou té výše zmiňované fauny a flóry.

Příspěvek byl publikován | Autor: Igor Jakubčík. |